DŘEVO

 

STÁŘÍ, V JAKÉM SE KÁCEJÍ RŮZNÉ DRUHY STROMŮ

DRUH STÁŘÍ V LETECH
Akát 20-60
Topol černý 30
Bříza, topol bílý, olše 40
Javor, cedr, třešeň, klen 50
Modřín, eben, jilm, borovice 70-80
Jedle, jasan, ořech 100
Buk 100
Kaštan, cypřiš, duby 80-250

 

PŘÍKLADY TVRDOSTI DŘEVA

Velice tvrdé eben, zimostráz, hloh, habr
Tvrdé třešeň, javor, dub, tis
Středně tvrdé buk, ořešák, kaštan, hrušeň, platan, akát, mahagon, cedr, jasan, teak
Měkké jedle, bříza, olše, borovice, smrk
Velmi měkké topoly, vrba, balza

 

 

ZAVEDENÉ TERMÍNY V OBCHODU SE DŘEVEM

HRANOLY – dlouhé kusy dřeva pravoúhlého průřezu s ostrými hranami, které mají v průřezu plochu nejméně 100cm2.

POLOHRANĚNÉ ŘEZIVO – kulatina je oříznuta jen ze dvou stran, nejčastěji používané na pražce.

FOŠNY – řezané dřevo tlusté nejméně 40mm, u jehož průřezu je delší strana nejméně dvakrát větší nežli kratší strana.

PRKNA – řezané dřevo, jehož tloušťka je nejméně 8mm a nepřesahuje 40mm.

LATĚ – řezané dřevo s průřezem do 32cm2 a maximální šířkou 80 mm.

LIŠTY – latě s různými profily předem připravené pro dekorační účely.

DÝHA – tenké listy dřeva o tloušťce 0,55-3,5mm. Jsou k dispozici v různých délkách a šířkách.

STŘEŠNÍ TRÁMY – dlouhé dřevěné hranoly používané jako střešní nosníky. Vyrábějí se ze dřeva, které má málo suků.

SPÁROVKY – nabízejí se jako polotovary s různou tloušťkou. Vyrábějí se z pruhů dřeva širokých přibližně 2-5cm a dlouhých 10-20cm, které jsou k sobě lepeny na tloušťku 2-5cm.

KŮLY A SLOUPY – vyrábějí se z vyschlých odkorněných kmenů. Průměr se pohybuje v závislosti na jejich délce v rozmezí 10-18cm.

 

PRŮMYSLOVĚ VYRÁBĚNÉ MATERIÁLY

  1. LAŤOVKY – desky vyráběné z dřevěných masivních latěk různé délky lepených nebo skládaných dohromady
  2. PŘEKLIŽKOVÉ DESKY – několik vrstev dýhy slepených dohromady. Počet lepených vrstev je vždy lichý.
  3. DŘEVOTŘÍSKOVÉ DESKY – desky se vyrábějí z dřevěných třísek, pilin, nebo hoblin slepených k sobě za současného působení vysokého tlaku a teploty
  • Polotrvdá dřevovláknitá deska (MDF) – desky jsou zhotoveny z lisovanch dřevěných vláken spojených systetickým lepidlem. Vlákna se získávají z dřených odřezků.
  • Tvrdá dřevovláknitá deska (HDF) – složená z lisovaných dřevěných vláken a vyznačuje se vysokou hustotou. V ČR jsou známy pod obchodním názvem sololit.
  • Dřevotřísková deska – desky z jemných dřevěných třísek slepených k sobě za vysokého tlaku a teploty.
  • Desky vyrobené z třísek – OSB (orientated strand board) – deska se stejnoměrně orientovanými vlákny. Vyrábí se z  třísek 80mm dlouhých a 1mm silných. Jsou i další typy (velkotřískové, waterboard)   .

4. DALŠÍ TYPY DESEK NA BÁZI DŘEVA

Zdroj: Gorg Blanc: Dřevo od A do Z, Rebo Productions, 2010

OBJEMOVÁ HUSTOTA DŘEVIN

HUSTOTA, OBJEMOVÁ HUSTOTA, BNV A SESYCHÁZÍ VYBRANÝCH DŘEVIN (PRŮMĚRNÉ ÚDAJE) PŘI VLHKOSTI 15% a 0%

DŘEVINA

HUSTOTA

(kg/m3)

OBJEMOVÁ HUSTOTA (g/cm3)

BNV w (%)

SESYCHÁNÍ

 

r15

r0

R15

R0

 

DÉLKOVÉ (%)

  RADIÁLNÍ

(%)

TANGENC. (%)

OBJEMOVÉ (%)

Akát 770 730 0,65 0,73 0,1 4,4 6,9 11,4
Borovice 520 490 0,46 0,49 23-28 0,4 4 7,7 12,1
Buk 720 680 0,62 0,68 32-35 0,3 5,8 11,8 19,9
Dub 690 650 0,59 0,65 32-35 0,4 4 7,8 12,2
Habr 830 790 0,71 0,79 32-35 0,5 6,8 11,5 18,8
Jasan 690 650 0,59 0,65 0,2 5 8 13,2
Javor klen 630 590 0,55 0,59 0,5 3 8 11,5
Jedlo 450 410 0,39 0,41 30-34 0,1 3,8 7,6 11,5
Jilm 680 640 0,59 0,64 0,3 4,6 8,3 13,2
Lípa 530 490 0,45 0,49 32-35 0,3 3,5 6,3 10,1
Modřín 590 550 0,51 0,55 23-28 0,3 3,3 7,8 11,4
Olše 530 490 0,45 0,49 0,5 4,4 7,3 12,6
Ořech 680 640 0,59 0,64 0,5 5,4 7,5 13,4
Osika 450 420 0,4 0,42 32-35 0,3 3,5 8,5 12,8
Platan 630 580 0,54 0,58 0,5 4,5 8,7 13,7
Smrk 470 430 0,4 0,43 30-34 0,3 3,6 7,8 11,9
Topol 450 410 0,39 0,41 32-35 0,3 5,2 8,3 13,8
Avodiré 550 510 0,48 0,51 34-36 3,5 6,5 9,6
Bété 600 560 0,52 0,56 23 1,2 3
Dibetou 550 510 0,48 0,51 23 3,5 5,9 7,3
Eben 1020 1000 0,9 1 30-33 15
Framiré 550 510 0,48 0,51 30 2,9 4,5 8,5
Hikora 810 770 0,7 0,77 0,6 7,8 11 18,4
Iroko 680 640 0,59 0,64 20-23 3,8 5,6 10,5
Kosipo 670 630 0,58 0,63 30-35 4,5 6 11,3
Limba 580 540 0,5 0,54 32-36 0,3 3,5 6,3 10,1
Mahagon am. 590 550 0,51 0,55 21 0,3 3,2 5,1 8,6
Mahagon af. 520 480 0,45 0,48 26-30 4,1 5,8 11,2
Hakoré 670 630 0,58 0,63 31 6,2 8,2 14,3
Obeche samba 390 350 0,33 0,35 28 3,1 5,3 9,5
Okoumé Gaboon 460 420 0,4 0,42 25-29 0,2 4,1 6,6 10,9
Palisander 880 850 0,75 0,85 18-24 8,8
Sapelli 710 670 0,61 0,67 30-33 5,2 6,8 13,5
Sipo 660 620 0,57 0,62 26-30 5,9 6,9 12,8
Teak 670 630 0,58 0,63 26-31 3,7 6 9,5
Tiama 550 510 0,48 0,51 36 5 7 13,4
Gedu, nohor, Tola 550 510 0,48 0,51 32 8,1

 

BNV – bod nasycení vláken (%)

R0 – hustota suchého dřeva

1,54 – měrná hmotnost dřevní substance (g/cm3)

 

 

 

Dřevo

Dřevem se rozumí hmota organického původu, která se vytváří přírodními procesy za spolupůsobení ovzduší a půdy v kmeni, větvích a kořenech dřevin. Dřevo se nachází v kmenech, větvích a kořenech dřevin mezi dření a kambiem.

Každý strom má tři hlavní části: korunu (soubor větví s listy), kmen a kořeny.

 

Části kmene

V kmeni směrem od obvodu ke středu rozlišujeme: kůru (včetně lýka), kambium, dřevo a dřeň Kuželovitá až válcovitě vrstevnatá stavba kmene s převahou podélně orientovaných vláknitých elementů způsobuje, že řezy vedené dřevem pod různým úhlem k ose kmene mají v různé vzdálenosti od ní různou kresbu. Mezi základní řezy kmene patří příčný – transverzální, radiální a tangenciální řez.

Transverzální – příčný řez prochází v rovině kolmé na osu kmene, napříč převážně podélně orientované stavby kmene, Na kulatině tvoří tzv. čelo a nazývá se čelním řezem. Letokruhy zde vytvářejí koncentrické vrstvy, dřeňová paprsky probíhají kolmo na letokruhy.

Radiální řez (středový, poloměrový) je podélný řez vedený rovnoběžně s osou kmene, procházející středem kmene, dření. Letokruhy zde tvoří víceméně rovnoběžné pásy, dřeňové paprsky vytvářejí rozmanitě tvarované lesklé plochy tzv. zrcadla (platan, buk, dub).

Tangenciální řez (tečnový, fládrový) je podélný řez, vedený rovnoběžně s osou kmene v určité vzdálenosti od dřeně. Z pohledu příčného řezu prochází v poloze tečny k určitému letokruhu. Letokruhy ve střední části řezu vytvářejí parabolické útvary, na okraji řezu je jejich průběh rovnoběžný, dřeňové paprsky mohou být viditelné v podobě jemných, svislých čárek (platan, buk).

Šikmý řez je veden pod různým úhlem na podélnou osu kmene. Může souviset s křivostí kmene. Šikmé řezy se podobají tangenciálním řezům.

 

 

Základní řezy dřevem – transverzální, radiální, tangenciální. 1-letokruh, 2-jarní dřevo,3-letní dřevo

 

Chemické složení dřeva

Dřevo je velmi složitý komplex různých látek, z nichž základ tvoří přírodní polymery – celulóza, hemicelulózy a lignin.

 

Prostorové znázornění mikroskopické stavby dřeva borovice lesní

1 – jarní tracheidy

2 – letní tracheidy

3 – dvůrkaté ztenčeniny

4 – jednovrstevný dřeňový paprsek

5 – vícevrstevný dřeňový paprsek s horizontálním pryskyřičným kanálkem

6 – heterocelulární dřeňový paprsek s ležatými tracheidami se zubatě ztloustlými buněčnými stěnami (7) a křížovými poli (8)

9 – vertikální pryskyřičný kanálek

 

Makroskopická struktura dřeva A-příčný řez, B-radiální řez, C-tangenciální řez. 1-dřeň, 2-jádro, 3-běl, 4-kambium, 5-lýko, 6-borka, 7-letokruh, 8-dřeňové paprsky

 

Vlhkost dřeva

Vlhkostí dřeva se nazývá přítomnost vody ve dřevě. Vyjadřuje se podílem hmotnosti vody k hmotnosti dřeva v absolutně suchém stavu – vlhkost absolutní w abs, nebo podílem hmotnosti vody ke hmotnosti mokrého dřeva – vlhkost relativní wrel.

Podle vlhkostí se dřevo často v praxi zařazuje do následujících skupin:

1)     Dřevo mokré, dlouhou dobu uložené ve vodě (w › 100%)

2)     Dřevo čerstvě skáceného stromu (w=50-100%, některá dřeva např. topol až 180%)

3)     Dřevo vysušené na vzduchu (w=15-22%)

4)     Dřevo vysušené na pokojovou teplotu (w=8-15%)

5)     Dřevo absolutně suché (w=0%)

 

Rozdělení vody ve dřevě

Chemicky vázaná voda je součástí chemických sloučenin. Nelze ji ze dřeva odstranit sušením, ale pouze spálením.

Voda vázaná – hygroskopická se nachází v buněčných stěnách a je vázána vodíkovými můstky na hydroxylové skupiny OH amorfní části celulózy a hemicelulóz. Vyskytuje se při vlhkostech 0-30%.

Voda volná – kapilární vyplňuje ve dřevě lumeny buněk a mezibuněčné prostory. Je přítomna pouze za předpokladu výskytu vody vázané, tj. při vlhkostech dřeva od 30% do maximální vlhkosti okolo 150-200%. (1)

 

Pevnost dřeva

Pod pojmeme pevnost rozumíme vnitřní odpor dřeva proti vnějším silám. Podle druhu zatížení rozlišujeme pevnost v tahu, tlaku, ohybu, smyku, v krutu, ve vzpěru a štípatelnost. Pevnost závisí na druhu dřeva, jakosti dřeva a obsahu vlhkosti ve dřevě.

 

HODNOTY PEVNOSTI ROVNOBĚŽNĚ S VLÁKNY PŘI VLHKOSTI DŘEVA MEZI 10% a 15%

 

DRUH DŘEVA

PEVNOST V TAHU

(v N/mm2)

PEVNOST V TLAKU

(v N/mm2)

PEVNOST V OHYBU

(v N/mm2)

PEVNOST VE SMYKU

(v N/mm2)

TVRDOST

(v N/mm2)

Smrk

80

40

68

7,5

27

Borovice

100

45

80

10

30

Modřín

105

48

93

9

38

Jedle

80

40

68

7,5

34

Javor

82

49

95

9

67

Dub

110

52

95

11,5

69

Jasan

130

50

105

13

76

Buk

125

60

120

10

78

 

 

 

Pevnost v tahu

Pevnost v tahu u dřeva má u nábytku a vnitřních vestaveb jen minimální význam. Rozlišujeme příčnou a podélnou pevnost v tahu. Příčná pevnost v tahu, tzn. pevnost napříč vláken, činí jen 5% až 10% podélné pevnosti (pevnosti ve směru vláken).

 

Pevnost v tlaku

Je odpor dřeva vůči stlačení. Kontrola pevnosti v tlaku se provádí podle ČSN. U pevnosti v tlaku se rozlišuje podélná a příčná pevnost v tlaku. Ve směru vláken je dřevo 5 až 8x pevnější než napříč vláken.

 

Pevnost v ohybu

Pevnost v ohybu má význam především u tenkých, dlouhých, plochých dílců. Díl se ohýbá, je-li zatížen mimo podepřené místo jako např. u polic, laviček, podlahových prken a šatních tyčí. Obecně je pevnost tím větší, čím větší je hustota a čím menší je vlhkost dřeva. Odchylky letokruhů a suky pevnost v ohybu snižují.

 

Pevnost ve smyku

je odpor proti vnější síle, která se snaží posunout jednu část materiálu oproti jiné na jedné ploše (plocha smyku). Na této ploše dochází ke smykovým napětím. U dřeva se rozlišuje pevnost ve smyku ve směru vláken a pevnost příčně (kolmo) k vláknům. Pevnost ve smyku kolmo k vláknům se nazývá střihová.

 

Pevnost v krutu

Pod pojmem rozumíme odporu dřeva proti krutu nebo ukroucení okolo podélné osy vláken. Často jsou součásti jen překroucené. Přitom se uvolňuje struktura dřeva, aniž by došlo ke zlomení. Pevnost dřeva v krutu závisí na druhu dřeva, jeho hustotě a vlhkosti.

 

Pevnost ve vzpěru

Na pevnost ve vzpěru je třeba dbát tam, kde jsou tlakem namáhány tenké dřevěné stavební díly ve směru jejich podélné osy.

 

Štípatelnost

Je odpor dřeva proti rozdělení jeho struktury při vražení klínu ve směru vláken. Na povrchu je tedy jen málo naříznutých vláken (buněk) nebo tam nejsou žádná, což je výhodou pro pevnost při zatížení a pro nízký průnik kapaliny. (2)

 

 

 

 

(1)        Zdroj: Gandelová, L., Horáček P.,Šlazingerová J., Nauka o dřevě, Vydavatelství Mendelovy univerzity v Brně, 2014

(2)        Zdroj: Nutsch W.,Příručka pro truhláře, Verlag Europa-Lehrmittel, 2006